Co je nejtěžší na nazvučení scholy Dejme toMu?

Nazvučování scholy Dejme ToMu je zábavné. S nádobíčkem mi všichni pomáhají, zdroje zvuku jsou kvalitní. Tak nejtěžší je hezky to namíchat, aby to znělo co nejlépe, a přitom se vyhnout všem vazbičkám.

Jakou zvukařskou novinku byste si přál do sbírky?

Přání by bylo hodně, ale výdělky jsou bídné. V případě frajera investora bychom začali novým mixem, kvalitní reprodukcí a vhodnými odposlechy. A kdyby sponzor naléhal a chtěl pokračovat ve své dobrotě, tak bychom koupili analyzátor zpětné vazby a odpovídající filtry. Kdyby mecenáš dále naléhal, tak nakoupíme... :-)

Kolik kilometrů kabelů, aparatury a dalších potřebných věcí bývá použito při koncertě?

Záleží, kolik lidí má písničku nebo skladbu slyšet. Takže nemusí být nic, nebo až i kilometry kabelů a náklaďáky aparatury. My jsme zatím u stovek metrů a osobáku.

V čem vidíte přínos scholy Dejme toMu?

Je krásné v dnešní době, kdy se spíš spotřebovává a servíruje, než tvrdě pracuje, že jsou mladí lidé, kteří máknou a se svým obdarováním vytvoří nádherný zvuk, ze kterého se radují pozemšťané, a snad mohu věřit, že i nebešťané.

Kam byste se chtěl dostat ve své zvukařské profesi?

Do zvukařského důchodu, tedy předat to někomu mladšímu, který má obdobné, případně lepší uši jako já.